INFO: +420 571 438 074 | obec@liptal.cz
Dnes je 1. října 2022 a svátek má Igor 10°C | Zítra Olívie/Oliver 14°C
Příroda v obci a okolí

Příroda v obci a okolí

Příroda Valašska – Liptál

Obec leží v severovýchodní části Vizovické vrchoviny na rozhraní s Hostýnskými vrchy, v nadmořské výšce 400 m (tok Rokytenky na severovýchodním okraji katastru) až 651 m (vrchol Vartovny). Rozlohou 2 418 ha patří k větším obcím okresu. Hlavní část sídla leží v údolí Rokytenky. V obci jsou přítomny i větší stavby včetně památkově hodnotného zámku s malým parkem v okolí. Tradiční dřevěné domky se v hlavním sídle prakticky nenacházejí, najdeme je jednotlivě v bočních údolích nebo na pasekách.

Lesy pokrývají 63 % plochy. V povodí Rokytenky výrazně převažují nepůvodní smrkové monokultury. Naopak výraznější zastoupení rozlehlejších listnatých lesů s bukem, a částečně i s jedlí a s vtroušeným klenem se nachází v severní části katastru, v povodí Semetínského potoka a toků ve Štěpkové (severně a severovýchodně od Chlévisek). Uvedené porosty obsahují typickou faunu a flóru bučin a jedlobučin, místy klenových bučin s česnekem medvědím. Menší listnaté lesy s bukem se nacházejí ještě na jihovýchodní části katastru v místní části Obora. Další drobnější listnaté lesy s pozměněnou skladbou (jsou zejména s habrem) se nacházejí v povodí Rokytenky v zemědělské krajině a po okrajích souvislejších smrkových porostů.

Hlavním tokem je Rokytenka, která pramení v katastru obce. V místě souvislejší zástavby je koryto plně zregulováno, místy je regulace narušena. Břehový porost je v některých částech dobře vyvinut (jasan, olše, klen, lípa). V úseku nad točnou směrem k Chléviskům má zachovalejší meandry s dobře vyvinutým břehovým porostem. Drobné přítoky Rokytenky mají neupravená koryta (s výjimkou dolních částí) a většinou s dobře vyvinutými břehovými porosty. Přírodně zachovalý tok má Semetínský potok na hranici s k. ú. Lhota u Vsetína. Z mokřadních stanovišť jsou ochranářsky významnými lokalitami rybníček Obora, rybníček u farmy ZD a meandrující toky se zbytky lužních porostů (Rokytenka, Semetínský potok).

Bohatší flóra se ve zbytcích nachází jen na několika místech v katastru. Je to způsobeno jednak velkým zastoupením smrkových monokultur a jednak činností dřívějšího JZD v minulých desetiletích, které zrekultivovalo většinu zemědělské půdy, další část této půdy zalesnilo smrkem. Na území obce najdeme jen ojedinělé enklávy květnatých luk, kterých se výše uvedené aktivity nedotkly. Tyto louky však v některých případech byly časem ponechány svému vývoji a to byl další faktor potlačující výskyt vzácnějších druhů. Ze vzácnějších druhů rostlin se v katastru obce vyskytují: celkem 11 druhů orchidejí - okrotice dlouholistá (lokalita Háj v porostu břízy u cesty, další lokalita je v habrovém lese v PP Pivovařiska, ojediněle roste v lokalitě Brdisko a v Oboře), okrotice bílá (lokalita Brdisko), hlístník hnízdák (Brdisko, Obora aj.), vstavač mužský (bohatší výskyt na loukách v Kopřivné, dále se vyskytuje v Háji, v Sadové, východně od obce, v PP Pivovařiska, Brdisko aj.), prstnatec májový (na několika mokřadních lokalitách v Háji, východně od obce, největší naleziště je na loukách v PP Pivovařiska), prstnatec Fuchsův (bohatá populace je v příkopě podél asfaltové cesty mezi Štěpkovou - Semetínem jižně od samoty V Hrabí, rostou tam stovky jedinců), hlavinka horská (malá populace je v PP Pivovařiska), vstavač bledý (vitální silná populace je v lokalitě Brdisko, několik exemplářů kvetlo v některých letech v PP Pivovařiska), kruštík modrofialový (habrový les v PP Pivovařiska), kruštík růžkatý (silná populace je v lokalitě Brdisko). Ojediněle byl zjištěn kociánek dvoudomý (extenzivní a ladem ležící louky v Končinách, dále PP Pivovařiska a jinde), řepíček trojlistý (PP Pivovařiska, okraje lesů na Baťkové, Brdisko) a orlíček planý (zejména PP Pivovařiska, dále Brdisko aj.). V listnatých lesích severovýchodně od Chlévisek se místy vyskytuje česnek medvědí, dymnivka dutá, sasanka pryskyřníkovitá a další druhy provázející klenové bučiny.

Ze zavlečených invazních rostlin se v Liptále v 90. letech nacházela silná populace bolševníku velkolepého (v údolí Sadová), která byla téměř již zlikvidována. Místy se v intravilánu, zejména u Rokytenky, vyskytuje křídlatka japonská a netýkavka žláznatá.

Z hlediska mykologického se v okolí obce vyskytují houby pastvin, kulturních luk a smrkových monokultur. Významnější lokalitou je okolí Baťkové, kde bylo při jedné exkurzi zjištěno na 60 druhů makroskopických hub. Ze vzácnějších druhů byl zjištěn výskyt smrže obecného a smrže špičatého, oba uvedené druhy bývaly dříve hojnější. Z dalších zajímavějších druhů byly zjištěny na starých ohništích např. penízovka spáleništní a šupinovka uhelná.

Pozoruhodné stromy, význačné svým vzrůstem, se nacházejí většinou v centru obce. Nejvíce jsou zastoupeny lípy. Největší lípa roste u hasičské zbrojnice. V parku u zámečku roste několik velkých stromů, z nichž nejvýznačnější jsou smrk obecný a červenolistý buk lesní. V údolí Hluboké roste památný tis. V Oboře je zbytek lesoparku se starými stromy dubu, jírovce a buku.

Ze savců se vyskytují např. liška, srnec, zajíc, ve větších lesích kuna lesní, v okolí sídel kuna skalní, ježek, dále hranostaj, lasice kolčava, jezevec, veverka, ondatra a prase divoké. Vzácně se v lesích na jihovýchodním a západním okraji katastru vyskytuje jelen. V západní části v lokalitách Podsednické a Žebráky se vyskytuje daněk skvrnitý, který se sem rozšířil ze Všeminy - Trnavy. Od roku 1993 se v okolí Vartovny a Příkré vzácně vyskytuje jelenec běloocasý (viržinský), který do volnosti unikl z obory Jasenná. Z větších šelem se do okolí katastru velmi vzácně zatoulá rys, např. tomu tak bylo v roce 1985, kdy se delší dobu zdržoval v oblasti mezi Liptálem a Kateřinicemi, a ve druhé polovině 90. let. Ojediněle se vyskytuje medvěd, byl zjištěn např. koncem ledna 2008 v okolí Vatovny, a od konce 90. letech i vlk. V 80. letech se zatoulal los, který později zahynul na Přerovsku. Ve štolách je významné zimoviště netopýrů, celkem tam bylo zjištěno 5 druhů. Letní kolonie netopýrů jsou známy např. na půdě školy (vrápenec malý) a na půdě kostela (netopýr velký). Z dalších druhů netopýrů byli zjištěni netopýr vodní, netopýr ušatý, netopýr vousatý a netopýr dlouhouchý. Z drobných zemních savců byl v povodí Štěpkové zjištěn vzácný rejsek horský.

Z ptačí fauny bylo na území katastru celkem zjištěno kolem 100 druhů, z toho je 84 hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: výr velký (1 pár se v roce 2000 zdržoval na východním okraji katastru), datel černý (1 pár hnízdí v bukových lesích u Semetína, další výskyty jsou při přeletu na mnoha dalších místech), žluna šedá (staré bučiny v okolí Chlévisek), čáp černý (na území katastru hnízdí 1 až 2 páry, z toho jeden v okolí Semetína a druhý v okolí Vartovny, často je na přeletu), holub doupňák (několik párů hnízdí v bučinách u Semetína), lejsek malý (ojediněle hnízdí v bučinách u Semetína), lejsek bělokrký (vzácněji v bučinách u Semetína a v dalších listnatých lesích s bukem), kos horský (od konce 90. let populace výrazně klesla, v současnosti hnízdí jen v nejvyšších polohách ve smrkových lesích), krkavec velký (hnízdí 2 až 3 páry), jeřábek lesní (vzácně se vyskytuje západně i východně od obce), a sluka lesní (několik párů). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: ťuhýk obecný (pravidelně na křovinatých místech, celkem kolem 30 párů), koroptev polní (ojediněle na loukách svažujících se do údolí Rokytenky), křepelka polní (v některých letech se v okolí obce ozývají 1 až 2 samci), bažant (ojedinělý výskyt, v 70. letech byl mnohem hojnější), chřástal polní (na větších loukách v okolí se ročně ozývají 2 až 4 samci), bramborníček hnědý (na větších pastvinách u mokřin, 1 až 2 páry), pěnice vlašská (v některých letech hnízdí v křovinách východně nad silnicí naproti školy). Z dalších zajímavějších druhů se vzácněji vyskytují: žluva hajní (v okolí centra obce v listnatých lesících v některých letech hnízdí 1 pár), krutihlav obecný (např. 1 pár pod Brdiskem), rehek zahradní (zahrady na okrajích obce a u samot, celkem 5 až 8 párů), cvrčilka říční (břehový porost Rokytenky pod Kopřivným, 1 až 2 páry), cvrčilka zelená (paseky s mladými smrčky, např. 1 pár na jižním okraji katastru nad Jasennou), skorec vodní (hnízdí celkem 2 až 4 páry), ledňáček říční (pravidelně přeletuje nad Rokytenskou, obvykle se jedná o nehnízdící jedince), dudek chocholatý (vzácně na jarním tahu). Na několika místech hnízdí i kachna divoká.

Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrky obecná a živorodá.

Z obojživelníků se kromě běžnějších druhů (skokan hnědý a ropucha obecná, jejich největší populace najdeme na jaře v rybníčcích v Oboře a v areálu dolní farmy ZD) vyskytují mlok skvrnitý (zejména Semetín, Obora), kuňka žlutobřichá, vzácněji čolek horský, čolek obecný, rosnička zelená a ropucha zelená.

Ze vzácnějších motýlů se vyskytují otakárek fenyklový, batolec duhový, hnědásek kostkovaný, modrásek jetelový, modrásek očkovaný a modrásek bahenní. Na výslunné stráni v lokalitě Končiny žije vzácná saranče vrzavá. Na Rokytence pod Kopřivným a na jejím přítoku od Pavelů byl na podzim 1996 vysazen rak říční. V rybníčku u spodní farmy ZD se vyskytuje škeble rybničná.

Ke geologickým zajímavostem patří pěnovcová kupa v Oboře, která je největší v okrese, a bývalé štoly na materiál pro výrobu brousků. Štoly jsou lokálně významnými refugii zimujících netopýrů, nacházejí se jihozápadně a západně od centra obce.

V katastru obce je vyhlášeno jedno zvláště chráněné území, a to Přírodní památka Pivovařiska, které leží v povodí potoka Štěpková. V obci se nachází dvě evropsky významné lokality - štola Sintrová s výskytem vzácných druhů netopýrů, a Semetín s typickou flórou a faunou karpatských bučin včetně vzácných druhů. Na zvýšený stupeň ochrany mají parametry některé další lokality, zejména habrový les s lípami a jámami po dřívější těžbě kamene v lokalitě Brdisko (v mapách nesprávně označované jako Budiska) s bohatým výskytem vzácné flóry, dále některé květnaté louky se vstavačem mužským v Kopřivném, cennými lokalitami jsou lesopark a pěnovcová kupa v Oboře, meandrující části toků Semetín a Rokytenka (pod Kopřivným) apod. Je nutno také dodat, že chybí podrobnější průzkum okolní krajiny. V budoucnu by bylo potřebné na vhodných mokřadních místech vybudovat několik vodních stanovišť (tůní, rybníčků) pro zvýšení bohatosti mokřadní fauny (obojživelníci, vážky, potápníci apod.).


Sledujte nás i na sociálních sítích